Tak jsme opět vyrazili na kolech a jak jinak, než nejdříve opět vlakem do Sokolova a potom po cyklostezce směrem na Kynšperk. Počasí nám vyšlo tak, jak nejlépe to šlo. Proti minulému výletu někdo odpadl, ale na druhou stranu jsme měli plno posil z  8. A. Tentokrát se vše obešlo bez technických komplikací, což nám alespoň částečně vynahradil Péťa, kterému se povedlo sejmout dva členy výpravy. Jó, taky bylo dost dobrý, když se nám na chvíli ztratil „splašenej“ Smety. Do Nebanic jsme se dostali v pohodě za necelé dvě hodinky a po malém občerstvení se jelo nazpátek. Do Kraslic jsme dorazili ve 14,20 plni zážitků a s nohama o 45 km těžšíma.

Tak zase příště.